obratlovci

Obratlovci (Vertebrata) jsou podkmen chordátů, kteří vyvinuli páteř. V dospělosti mají páteř tvořenou obratli, jež chrání centrální nervovou trubici a poskytuje tělu oporu. Mají uzavřený oběh krve a vyspělý nervový systém. Dýchací ústrojí je primárně plícemi, i když u vodních forem mohou dominovat žábry; u některých druhů se dýchání vyvíjí i v kombinované formě. Kůže bývá kryta šupinami, keratinizovanými výrůstky či peřím. Mnohé druhy vyvinuly končetiny a adaptaci na pohyb po souši.

Rozdělení: Obratlovci zahrnují pět hlavních tříd: ryby, obojživelníci, plazi, ptáci a savci. Ryby jsou nejstarší a nejrozmanitější skupinou; většina žije ve vodě, některé druhy vyhledávají i souš. Obojživelníci žijí částečně ve vodě i na souši a dýchají plícemi a/nebo žábry. Plazi jsou většinou terestričtí a dýchání zajišťují plíce; mnoho z nich má vnitřní oplodnění. Ptáci mají peří, zpevněnou kostru a mnoho druhů je schopno letu. Savci jsou teplokrevní, mají srst a mléčné žlázy; srdce bývá čtyřkomorové.

Evoluce a rozšíření: Obratlovci se poprvé objevili v kambriu; jejich následná diverzifikace vedla k osídlení širokého spektra prostředí na Zemi – od oceánů po suchou pevninu. Dnes tvoří klíčovou součást ekosystémů a hrají významnou roli v lidském výzkumu, ekonomice i kultuře.