nárazu

Náraz je české podstatné jméno mužského rodu, které označuje náhlý kontakt dvou těles nebo sil působících proti sobě, a s tím spojenou změnu pohybu, tlaku či impulzu. Tvar nárazu se používá v řadě oborů i v běžné řeči, kde znamená dopad, kolizi či nárazové zatížení.

V technických a vědeckých kontextech se náraz popisuje jako událost vyvolaná impulzem, která mění rychlost objektu nebo způsobuje mechanické napětí. V automobilismu se hovoří o nárazu při srážce, o konstrukční odolnosti vůči nárazům a o fungování prvků jako nárazník. V testování se používají nárazové zkoušky k ověření odolnosti dílů. V běžné řeči se náraz používá i pro označení těžkého úderu nebo střetu s předmětem, například „při nárazu do zdi“.

Spojení při nárazu a po nárazu se v češtině běžně užívají k vyjádření průběhu a následků srážky. Slova související zahrnují nárazník, nárazový (přídavné jméno), úder, kolize a srážka. Náraz je obecně spojován s pojmy dynamika, tlaky a mechanické odpory, a jeho význam se liší podle kontextu, od běžného dopadu po technické specifikace a bezpečnostní standardy.