napadený

Napadení je pojem používaný v právu k označení činu, při němž osoba úmyslně používá násilí nebo hrozí násilím vůči jiné osobě. Cílem může být ohrožení fyzické integrity, způsobení poranění nebo nátlak. V praxi se pojem používá pro různé formy útoků, od méně nápadných až po závažnější násilné činy.

Formy napadení se liší podle prostředku a následků. Může jít o fyzické napadení (údery, kopance, chvaty) s poraněním či bez něj, případně o napadení doprovázené vyhrožováním či jiným nátlakem. V některých případech bývá posuzováno i jen vyhrožování násilím, které samo o sobě může být trestným činem. Napadení je tedy možné posuzovat jako trestný čin či, v méně závažných situacích, jako přestupek či jiný delikt.

Právní rámec napadení zohledňuje protiprávnost jednání a vinu, konkrétní způsob a rozsah násilí, motivy a okolnosti, například vztah mezi aktérem a obětí. Pokud dojde k poranění, posuzují se následky jako u ubližení na zdraví; pokud k poranění nedojde, mohou se uplatnit jiné delikty. Důležitou institucí je také obrana: samobrana či nutná obrana mohou vyloučit trestní odpovědnost nebo ji redukovat, pokud byl zákonný rámec zvolen správně a podmínky byly splněny.

Sankce za napadení se liší v závislosti na závažnosti skutku a okolnostech. Může jít o pokutu, ochranná opatření, zákaz činnosti, podmíněný či nepodmíněný trest odnětí svobody.