modulárních

Modulárnost, často vyjádřena adjektivem modulární, je koncept založený na stavbě systémů z jednotlivých modulů. Moduly jsou samostatné jednotky s jasně definovaným rozhraním, které mohou fungovat nezávisle a být snadno nahrazeny, aktualizovány nebo vyměněny.

Klíčovým principem modulárních systémů je standardizace rozhraní a omezení vzájemné závislosti mezi moduly. Díky tomu lze systémy sestavovat na přání, rozšiřovat je a provádět údržbu bez zásahu do celku.

Výhody zahrnují vyšší flexibilitu, škálovatelnost, čitelnost a snazší opravy. Nevýhody mohou zahrnovat složitější návrh rozhraní, větší režii při integraci a nutnost dodržovat standardy, které mohou omezovat optimalizaci jednotlivých částí.

Příklady modulárního přístupu se vyskytují v softwarovém inženýrství (modulární programování, mikroservisy), konstrukčních systémech a architektuře (modulární stavby, systémy skladby), elektronice a hudební technice (modulární syntezátory).

V češtině se tvar modulárních užívá jako genitivní nebo akuzativní množné číslo přídavného jména modulární; samotný koncept modulárnosti vychází z latinského modulus a anglického modular.