lepidlo

Lepidlo, neboli adhezivum, je látka nebo směs sloužící k spojení dvou či více povrchů. Po nanesení většiny lepidel dochází k jejich ztuhnutí nebo chemické reakci, která vytváří pevný spoj. Vzhledem k chemii a způsobu tuhnutí se lepidla liší svými mechanickými vlastnostmi, odolností vůči vlhkosti a teplotním změnám. Výběr lepidla závisí na materiálech, podmínkách použití a požadované pevnosti spoje.

Mezi hlavní skupiny patří lepidla na bázi vody (např. PVA), syntetická lepidla (polyuretanová PUR, epoxidová EP), cyanoakrylátová lepidla (CA), kontaktní lepidla a hot-melt lepidla (tavná). Doplňkově existují i přírodní lepidla, například kaseinová z mléka a želatinová z živočišných zdrojů. Každá skupina má specifické vlastnosti: rychlost tuhnutí, pevnost spoje, odolnost vůči vodě a teplotám a vhodnost pro určité materiály.

Použití lepidel je široké: od spojů ve dřevostavbách a nábytku, přes papír a karton, textil a keramiku až po kovy, sklo a některé plasty. Vlastnosti spoje závisí na typu lepidla i povrchu; určité lepidla vyžadují lepší penetraci, jiné tvoří tenkou pružnou vrstvu. Volba vhodného lepidla zahrnuje i nároky na odolnost proti vlhkosti, teplotě a mechanickému namáhání.

Bezpečnost a životní prostředí: některá lepidla obsahují rozpouštědla nebo mají vysokou únikovou vlhkost (VOC), proto je nutné větrat, používat ochranné pomůcky a dodržovat pokyny výrobce. Kontakt s kůží může způsobit podráždění, u některých typů vznikají při tuhnutí páry. Likvidace a skladování musí respektovat chemické složení a místní předpisy.