intransitivní

Intransitivní je termín z oblasti syntaxe a morfologie, který označuje slovesa nevyžadující přímý předmět (akuzativ). Intransitivní slovesa vyjadřují děj nebo stav, jehož vykonavatel je obvykle vyjádřen podmětem, ale děj se neproměňuje na přímý objekt věty.

Typické příklady v češtině jsou spát, chodit, plakat, zemřít. Ve větě „Dítě spí“ nebo „Lidé chodí“ není žádný přímý předmět; slovesa fungují samostatně s podmětem. Intransitivní slovesa mohou mít doplňky vyjadřující místo, čas nebo způsob (např. „chodit do školy“, „plakat nahlas“), ale ty nejsou přímými objekty.

V lingvistické teorii se intransitivní slovesa dále dělí na unergativní (aktivní činnost, podmět je agent: pracovat, mluvit) a unaccusativní (událost nebo změna stavu, podmět má vlastnosti pacientu: padat, zemřít). Některá slovesa jsou ambitranzitivní — mohou být použita jak tranzitivně, tak intransitivně (např. „otevřít dveře“ vs. „dveře se otevřely“).

Z hlediska morphosyntaxe se intransitivní slovesa obecně nepasivují stejně jako tranzitivní, protože nemají přímý objekt, který by se stal podmětem pasivní konstrukce. Pojetí intransitivity se liší mezi jazyky a v některých jazycích se projevuje i v odlišné sémantice nebo morfologii.