heterozygotním

Heterozygotní jedinec je ten, který na daném lokusu genu nese dvě odlišné alely. Genotyp se obvykle zapisuje Aa, kde A a a představují odlišné alely. Na rozdíl od homozygotního stavu AA nebo aa tedy nese heterozygot dva různé alely.

Fenotyp u heterozygotního stavu závisí na druhu dědičnosti. U úplné dominance bývá fenotyp heterozygota shodný s fenotypem homozygota nesoucího dominantní alelu (A). U inkompletní dominance se fenotyp heterozygota liší a bývá mezi fenotypy obou homozygotů (např. červená a bílá křížením vede k růžové). U kodominance se projevují obě alely současně; klasickým příkladem je krevní skupina AB v ABO systému, kde genotyp IAIB vyjadřuje obě antigeny A a B.

V populacích hraje heterozygotnost klíčovou roli při genetické rozmanitosti. Heterozygotní genotypy mohou poskytovat evoluční výhodu, zejména v proměnlivém prostředí. Příkladem je heterozygot HbA/HbS u některých jedinců, kteří bývají rezistentnější vůči malárii a zároveň ne trpí plnou sickle cell anémií. Na druhé straně inbreeding snižuje heterozygotnost a může vést ke zvýšenému výskytu recesivních onemocnění.

V praxi se pojem heterozygotní využívá v genetice a breedingových programech k popisu genotypové skladby jednotlivců a k odhadu genetické rozmanitosti v populaci.