fluktuacím

Fluktuace označuje kolísání hodnot kolem střední hodnoty, ke kterému dochází v čase, prostoru nebo v souborech dat. Mohou vyplývat z náhodných vlivů, ze systémové periodicity, nebo z kombinace obou. Obecně se dělí na statistické (náhodné) fluktuace a systémové fluktuace; dále podle měřítka na mikrofyzikální, makroekonomické či environmentální.

Statistické fluktuace jsou výsledkem náhodných odchylek a bývají charakterizovány rozptylem, směrodatnou odchylkou a dalšími momenty. Systematické fluktuace zahrnují sezónní rytmy, trendy a cykly.

V jednotlivých oborech mají fluktuace specifické významy. V fyzice popisují tepelné a kvantové fluktuace neurčitost a teplotu; v ekonomii a financích se hovoří o kolísání cen, výnosů či poptávky, často vyjadřované volatilitou; v biologii a ekologii se týkají kolísání populační velikosti či koncentrací; v inženýrství se u měření vyskytuje šum.

Měření fluktuací se provádí pomocí statistik: rozptyl, směrodatná odchylka, variace a auto-korelace. Modelování často využívá náhodné procesy (např. Wienerův proces, Markovovy řady) a stochastické rovnice.

Pochopení fluktuací je důležité pro hodnocení rizik, návrh robustních systémů a interpretaci dat.