chromatínových

Chromatín je chemicko‑strukturální komplex deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a proteinů v jádře eukaryotních buněk. Skládá se z DNA navinuté kolem histonových oktamerů, čímž vznikají nukleozomy, základní stavební jednotky chromatinu. Chromatín umožňuje balení dlouhého molekulárního řetězce do kompaktnějšího prostoru a současně reguluje transkripci genů.

Existují dva hlavní stavy chromatinu: euchromatin, který bývá spojován s aktivní transkripcí, a heterochromatin, který bývá geneticky méně aktivní či tichý. Struktura chromatinu je dynamická a mění se během buněčného cyklu: v interfázi bývá méně kondenzovaný, během mitózy se výrazně kondenzuje do chromozomů.

Modifikace histonů (acetylace, methylace, fosforylace) a DNA metylace hrají klíčovou roli při regulaci chromatinu a genové exprese. Chromatinové remodelační komplexní, například SWI/SNF či ISWI, upravují úroveň kompaktace a zpřístupňují DNA pro transkripční faktory a další enzymy.

V genetice a epigenetice se chromatín studuje pomocí metod jako ChIP-seq, ATAC-seq a MNase-seq, které odhalují vazby proteinů, dostupnost DNA a vzorce modifikací. Změny chromatinu souvisejí s vývojem, stárnutím a širokým spektrem patologických stavů, včetně nádorových onemocnění. Termín chromatínových struktur a jejich modifikací se hojně používá v odborném jazyce i v populárně-naučných textech o epigenetice. Chromatínových procesů se dotýká také oblast regulace genové exprese a buněčné identity.