bufferingová

Bufferingové označuje vlastnosti, procesy a mechanismy související s bufferingem, tedy dočasným ukládáním dat do vyrovnávací paměti za účelem vyrovnání rozdílů mezi rychlostí jejich vzniku a spotřeby. Buffering se vyskytuje v mnoha oblastech informatiky a telekomunikací, nejčastěji u médií a sítí.

V praxi je buffering využíván k plynulému přehrávání zvuku a videa, kdy do vyrovnávací paměti předem načítáme část dat. Tím se snižuje riziko zaseknutí přehrávání způsobené kolísáním šířky pásma či latencí. Pokud dostupná data v bufferu klesnou pod stanovenou hranici, může dojít k přerušení či zpoždění přehrávání, což se nazývá rebuffering.

Klíčové pojmy zahrnují velikost bufferu, míru zaplnění (buffer fill level) a strategie jeho správy. Větší buffer snižuje riziko výpadků, ale zvyšuje počáteční zpoždění při startu přehrávání. Naopak menší buffer zvyšuje riziko rebufferingu při proměnlivé síťové kapacitě. Moderní streamingové protokoly často používají adaptivní přehrávání (např. DASH, HLS), které upravuje kvalitu a množství načítaných dat v závislosti na aktuální šířce pásma, a tím ovlivňuje bufferingové nároky.

Vedle medií se buffering používá také v síťových smyčkách a datových tocích, kde vyrovnávací paměť pomáhá zvládat jitter a momentální zpoždění. V češtině se termín bufferingové používá k popisu vlastností souvisejících s bufferingem, například bufferingová kapacita, doba načítání či strategie zvládání vyrovnávací paměti.