aromaterapii

Aromaterapie je forma doplňkové zdravotní péče, která využívá éterické oleje získané z rostlin k podpoře psychické i fyzické pohody. Oleje se nejčastěji používají prostřednictvím inhalace, difuzérů nebo naředěné na nosných olejích pro masáže, koupele či přímé aplikace na kůži.

Pojem aromaterapie byl poprvé použit v 20. století René-Maurice Gattefossé, který spojil vůni s léčivými účinky éterických olejů. Vliv na rozvoj oboru měl i Jean Valnet. V průběhu druhé poloviny 20. století se aromaterapie rozšířila do širší praxe.

Aromaterapie se používá zejména k redukci stresu, podpoře relaxace, lepšímu spánku a úlevě od drobných potíží kůže či dýchacích cest. Některé oleje, například levandule, mají z výzkumu naznačené mírné anxiolytické účinky; u dalších olejů jsou důkazy méně jasné. Obecně jde o doplňkovou metodu, nikoli náhradu za lékařskou péči.

Bezpečnost a regulace: Éterické oleje jsou silné látky a mohou způsobit podráždění kůže, alergické reakce nebo interakce s léky. U některých olejů je fototoxicita nebo toxicita při perorálním užití. Těhotné ženy, kojenci a osoby s chronickými onemocněními by měly konzultovat použití s odborníkem. Kvalita a čistota olejů se liší, proto je důležité kupovat od důvěryhodných výrobců a dodržovat návod k použití.

Odborná péče a regulace: Aromaterapie je v mnoha zemích považována za formu doplňkové péče bez univerzální regulace jako lékařské léčby. Efektivita a bezpečnost jsou předmětem vědecké literatury; kvalita výroby a značení olejů je důležitá pro bezpečné použití. V praxi bývá doporučováno postupovat s pečlivostí a zodpovědností.