Zvídavost

Zvídavost je český termín pro vnitřní touhu po poznání a porozumění světu. Zahrnuje jak stabilní vlastnost, tak situační zájem, který motivuje pátrání po okolní skutečnosti. V běžném použití se zvídavost vztahuje na přirozenou zvědavost dětí i na motivaci dospělých získávat nové poznatky v oblasti vědy, kultury nebo každodenního života.

V psychologii se zvídavost zkoumá jako stav i rys, rozlišují se například epistemická zvídavost (touha po poznání a porozumění) a perceptuální či diversivní zvídavost (přitažlivost k novým senzorickým podnětům). Tyto formy ovlivňují, jaké informace lidé vyhledávají a jak aktivně řeší problémy.

Přínosy a rizika: Při vhodném řízení podporuje aktivní učení, řešení problémů a kreativitu. Nadměrná nebo nevhodně vedená zvídavost může vést k pronikání do soukromí, být vnímána jako dotěrnost a způsobovat informační zahlcení.

Etymologie a jazykové poznámky: Slovo vzniklo z adjektiva zvídavý (inquisitive) s příponou -ost; příbuzné sloveso zvídat, znamenající objevovat či dozvídat se. V pedagogice, psychologii a kulturních debatách se zvídavost používá k popisu motivace k poznání.