Obývá

Obývá je tvar českého slovesa obývat ve 3. osobě jednotného čísla přítomného času. Obývat znamená bydlet, sídlit nebo obsazovat určité místo, a obývá tedy vyjadřuje, že někdo trvale či pravidelně sídlí na daném místě. V běžné mluvě bývá obývání místa často vyjádřeno jednodušeji slovesem bydlet, ale obývat má poněkud formalnější či spíše literární tón a může zdůraznit stav occupancy jako dlouhodobý.

Etymologie: sloveso obývat vychází z češtiny staršího výrazu pro bydlení a souvisí se slovem obydlí (dwelling). Příbuzná jsou i další slovesa a přídavná jména odvozená od kořene obý- (obývací pokoj, obývací prostor), která odkazují na soužití s místem.

Použití: obývá se používá především ve formálnějším či literárním kontextu k popisu toho, kdo sídlí v určitém domě, sídle či prostorách. Často upozorňuje na trvalý či pravidelný stav, nikoliv na jednorázovou akci. V každodenní češtině bývá častěji nahrazováno slovesem bydlet, avšak obývá vykazuje jemnější odstín trvalosti.

Skloňování a tvary: já obývám, ty obýváš, on obývá, my obýváme, vy obýváte, oni obývají. Minulý čas se tvoří jako obýval, obýval jsem; budoucí obývat budu.

Příbuzná slova: obydlí, obyvatel, obývací. Porovnání s bydlet ukazuje jemné nuance významu: obývat zdůrazňuje stav sídlění a užívání místa v daném prostoru.