Impregnace

Impregnace je termín používaný v různých oborech a označuje dva hlavní směry procesu saturace a pronikání tekutin nebo jiných látek do jiných materiálů či organismů. V českém užití se často odlišují biologická a technická pojetí.

V biologii impregnace znamená oplodnění, tedy proces, při němž spermie oplodní vajíčko a vzniká zárodek. V širším smyslu se pojem používá při popisu fertilizace a počátku těhotenství. Oplodnění obvykle probíhá v reprodukčním traktu a následně vznikne zygota, která se implantuje do děložní sliznice. Impregnace je tedy spojena s reprodukcí a vlivem biologických a zdravotních faktorů se zabývá také tématy jako antikoncepce, plodnost a vývoj embryo.

Ve vědeckotechnickém smyslu impregnace znamená proces naplnění pórovitého materiálu tekutinou nebo látkou za účelem zlepšení jeho vlastností, odolnosti či funkčnosti. Často se používá vacuum- nebo tlaková impregnace k vytlačení vzduchu z pórů a rovnoměrnému proniknutí impregnanční látky, například pryskyřice, vosku, nebo conservantů. Aplikace se najde v dřevě, betonu, keramice, textiliích a dalších kompozitech, kde impregnanční látky zlepšují pevnost, hydroizolaci, odolnost vůči chemikáliím či teplotě.

Etymologicky pochází impregnace z latinského impraegnare/impregnare, znamenající zrýchoťnání či nasiaknutí.