Homozygotní

Homozygotní označuje genetický stav, kdy jedinec nese dvě stejné alely určitého genu na obou homologních chromozomech. Tento termín se vztahuje ke konkrétnímu lokusu: pokud jsou obě alely identické, jedinec je homozygotní pro tento lokus. Pro projev znaku může být důležitý typ alely — mluví se o homozygotním dominantním (obě alely dominantní) nebo homozygotním recesivním (obě alely recesivní).

Homozygotie ovlivňuje fenotyp v závislosti na tom, zda je znak ovlivněn dominancí, recesivitou nebo interakcemi více genů. U klasických mendelových znaků se recesivní fenotyp projeví pouze v homozygotním recesivním stavu. Některé homozygotní kombinace mohou být letální nebo způsobovat vážné genetické poruchy, jiné zase přinášejí výhodu či odolnost vůči chorobám.

V praxi se homozygotnost zjišťuje metoda genotypování, sekvenování nebo testováním potomstva. V chovu a šlechtění se homozygotní linie používají k fixaci požadovaných vlastností. V populární genetice vysoká míra homozygotnosti často signalizuje sníženou genetickou diverzitu a může být důsledkem příbuzenského křížení. Protipólem homozygotního stavu je heterozygotní stav, kdy jsou na lokusu dvě odlišné alely.