Harmonické

Harmonické je adjektivum odvozené od slova harmonie a používá se v různých oborech k označení souvislosti se souzvukem, periodicitou nebo s násobností frekvencí. V hudbě znamená vztah k harmonickému systému tónů a jejich vzájemné souhře. Harmonické tóny v akustice odpovídají frekvencím, které jsou celými násobky základní frekvence a tvoří overtonický řetězec, jenž dává barvu a plnost zvuku.

V matematice a fyzice se pojem uplatňuje při popisu jevůperiodických a klidových. Harmonická funkce v matematice je řešením Laplaceovy rovnice a zkoumá se na hranicích regionů, přičemž souvisí s analýzou potenciálů a proudů. V teorii signálů slouží pojem k rozkladu signálu na harmonické složky; pomocí Fourierovy analýzy lze signál vyjádřit jako součet sinusových vln s frekvencemi násobky základní frekvence.

V elektrotechnice a inženýrství se hovoří o harmonických ve střídavých sítích, kde vyšší frekvence mohou vznikat vlivem nelineárních zdrojů, ovlivňovat provoz zařízení a vyžadovat filtrace či vyvážení zátěže. Celkově tedy výraz harmonické zahrnuje široký tematický plášť od hudební praxe přes teorii funkcí až po technické aplikace, vždy s akcentem na soulad, periodicitu či násobnost frekvencí.