Diploidní

Diploidní označuje stav nebo buňky, které obsahují dvě kompletní sady chromozomů. U většiny eukaryot je ploidie 2n, což znamená dvě kopie každého autosomu a obvykle dvě kopie gonozomů. U člověka to v somatických buňkách odpovídá 46 chromozomům (22 autosomů, 2 gonozomy). V gonádách vznikají haploidní gamety (n) redukcí během meiozy; spojení dvou gamet při fertilizaci vytvoří diploidní zygotu.

Diploidní buňky se vyskytují ve většině tělesných tkání. Mitóza udržuje diploidní počet chromozomů, zatímco meiosis snižuje počet na haploidní v pohlavních buňkách. Díky dvousadám homologních chromozomů lze provádět rekombinaci a využívat genetickou redundanci pro opravu DNA a variaci genů, aniž by se změnil celkový počet chromozomů.

V evoluci a biologii rostlin i živočichů se mohou vyskytovat i polyploidní stavy, kdy počet sad chromozomů překračuje dva. Diploidní stavy mohou vznikat i nadbytečnou replikací (endoredupikací). Termín diploidní se používá při popisu buněk, orgánů či organismů a je nutné je odlišovat od haploidních (n) stavů.

Celkově jde o základní koncept genetické organizace, kde dvě sady chromozomů poskytují genetickou stabilitu a zároveň prostor pro variaci během reprodukce a oprav DNA.