úhel

Úhel je geometrický útvar tvořený dvěma rameny (polopřímkami) sdílející jeden společný bod nazývaný vrchol úhlu. Úhel vymezuje velikost otočení od jednoho ramene k druhému, obvykle v protisměru. Zápis úhlu se často uvádí jako ∠A nebo ∠CAB a lze jej vyjádřit v různých souřadnicových soustavách; velikost se uvádí v stupních (°) nebo radiánech (rad). K měření se používá úhloměr.

V geometrii se úhly dělí podle jejich velikosti na několik základních typů: ostrý úhel má velikost menší než 90°, pravý úhel má přesně 90°, tupý úhel má velikost mezi 90° a 180°, přímý úhel má 180°. Nad 180° a méně než 360° vzniká reflexní úhel (větší než 180° a menší než 360°). Úplný (360°) úhel vzniká při úplném otočení kolem vrcholu.

K měření úhlu se využívá protractor (úhloměr) a další geometrické nástroje. K dalším souvisejícím pojmům patří doplňkové úhly, jejichž velikosti sečtou na 180°, a komplementární úhly, jejichž velikosti sečtou na 90°. Významné operace zahrnují sčítání a odečítání úhlů, dělení úhlu na dvě stejné části pomocí půlvodorové (úhlová) osy, a určení polovičního úhlu (úhlový bisektor).

Příklady použití se nacházejí v matematice, fyzice, architektuře, navigaci a počítačové grafice, kde se úhly používají k popisu orientace, k určování cest a konstrukčních prvků či k definici trigonometických vztahů.