pevninách

Pevniny, v češtině také pevnina, je pojem užívaný v geografii pro velké souvislé části zemského povrchu, které tvoří kontinenty nebo pevninskou souš a odlišují se od ostrovů a oceánského dna. Termín se používá v mnoha kontextech, od běžné šířkové geografie po geologii, a často vyjadřuje nejen rozlohu, ale i různé charakteristiky pevninského prostoru, jako jsou rozdílné podkladové vrstvy a klimatické zóny.

Geologicky je pevnina spojena s kontinentální kůrou, která bývá silnější a méně hustá než oceánská kůra. Tato kůra doprovází velké částí světového povrchu, zahrnující voděodolné platformy, pohyblivé tektonické desky a související geologické procesy. Z hlediska geografie se pevniny obvykle rozlišují od ostrovů, jež leží v moři a mají odlišné geologické a ekologické podmínky.

Počet kontinentů a jejich rozdělení není jednoznačné a liší se podle konvence. V běžném školním pojetí se uvádí sedm kontinentů (Afrika, Antarktida, Asie, Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Oceánie), zatímco jiná schémata spojují Evropu a Asii do Eurasie či Ameriku rozdělí na Severní a Jižní. Takové rozdíly odrážejí kulturní, historické a politické kontexty stejně jako geografické a geologické kriterium.

Pevniny hrají klíčovou roli v biodiverzitě, klimatu, hospodářství a ekologických strategiích regionů, a jejich studium zohledňuje jak fyzickou geografii, tak lidské prostředí.