oligomerní

Oligomerní je pojem používaný v chemii, biochemii a technologii pro popis molekul složených z malého počtu opakujících se jednotek, tedy z oligomerů. Oligomer je molekula sestavená z několika (obvykle 2–10) monomerů; větší útvary se označují jako polymery. Oligomerní stavy vznikají prostřednictvím intermolekulárních interakcí, které mohou být nekovalentní (vodíkové, van der Waals, elektrostatické) nebo v některých případech kovalentní (např. disulfidové vazby).

V biologii se oligomerní proteiny často podílí na regulaci a specifických funkcích; jejich aktivita může záviset na počtu a uspořádání podjednotek. Příklady zahrnují hemoglobin, tetramer složený ze dvou alfa a dvou beta podjednotek; některé imunoglobuliny bývají dimerické nebo pentamerické formy.

Oligomerie může být klíčová pro allosteričnost a stabilitu, ale špatný oligomerní stav může vést ke ztrátě funkce nebo vzniku agregátů. V chemii a materiálovém vědecku se oligomerní řetězce používají jako mezičlánky při syntéze polymerů a v designu funkčních struktur a nanostruktur.

Metody určování oligomerního stavu zahrnují gel-filtraci (chromatografii podle velikosti), dynamický rozptyl světla, analytickou ultracentrifugaci, native PAGE a hmotnostní spektrometrii.

Slovník: oligomerní = týkající se oligomerů; oligomer = molekula sestavená z malého počtu monomerů.