elektrokardiogramy

Elektrokardiogramy (EKG) jsou záznam elektrické činnosti srdce během času, získaný elektrodami umístěnými na kůži. Srdeční buňky generují elektrické impulzy, které se šíří srdeční svalovinou; EKG tyto signály zachycuje a vykresluje jako vlny na papíře nebo na obrazovce. Typicky se sledují P vlna, QRS komplex a T vlna, které odpovídají jednotlivým fázím srdečního rytmu.

Provádění: Standardní 12‑svodový EKG používá dvanáct elektrod umístěných na končetinách a hrudníku. Záznam trvá obvykle několik sekund. Existují i prodloužené formy monitorování, například Holterův systém (24–48 hodin) nebo ambulantní záznamy. Někdy se provádí i zátěžový test s průběhem srdeční aktivity při fyzické zátěži.

Co hodnotí: EKG poskytuje údaje o srdeční frekvenci, rytmu a vedení vzruchu. Pomáhá odhalit arytmie, poruchy vedení, zvětšení srdečních komor, ischemii či infarct a změny elektrolytů. Záznam může ukázat ST‑segmentové změny a jiné náznaky akutních stavů.

Použití a interpretace: EKG se používá při bolesti na hrudi, závratích či synkopě, během vyšetření před operací, při monitorování po infarktu a v rutinních screeninzích. Výsledek obvykle interpretuje lékař; samostatný záznam nemusí stačit k závěru. Artefakty způsobené pohybem, špatným přiložením elektrod nebo kovovým zařízením mohou zhoršit kvalitu záznamu.

Bezpečnost a limity: EKG je neinvazivní a bezpečný. Je rychlý a široce dostupný nástroj. Omezení zahrnují to, že záznam je jen krátké okno v čase a nemusí zachytit problémy, které se objevují jen sporadicky; kvalita závisí na správném umístění elektrod a na klinickém kontextu.