Respirátor

Respirátor je osobní ochranný prostředek určený k filtraci inhalovaného vzduchu. Jeho cílem je snížit vdechování částic, aerosolu a některých látek. Na rozdíl od běžné roušky vyžaduje dobré utěsnění na obličeji a správné nasazení, aby byla zajištěna účinná filtrace.

Existují různé druhy respirátorů. Filtrující polomasky podle normy EN 149 se dělí na třídy FFP1, FFP2 a FFP3; FFP2 poskytuje nejčastější úroveň ochrany, FFP3 má vyšší filtraci. V USA se používají respirátory schválené NIOSH s označeními N95, N99 nebo N100. Kromě jednorázových filtrů existují elastomerické polomasky s vyměnitelnými filtry a plný obličej s filtrací; některé systémy používají poháněnou filtraci (PAPR).

Účinnost závisí na správném nasazení a utěsnění. Před použitím je vhodné provést test utěsnění (fit test) a kontrolu těsnosti. Vlasaté obličeje a špatné utěsnění mohou ochranu snížit. Filtry mají omezenou životnost a mění se po znečistění, po uplynutí doby uvedené výrobcem nebo po znečištění.

Používání se liší podle prostředí: zdravotnictví, stavebnictví, průmysl, záchranné služby či hasiči. Respirátory by měly odpovídat příslušným normám a školením. Jednorázové filtry se po použití vyhodí, elastomerické či PAPR se čistí a uchovávají podle pokynů výrobce.

Omezení a historie: Respirátory chrání proti částicím, ale nepřinášejí ochranu proti těžkým plynům či chemikáliím bez vhodných filtrů. Nejsou vhodné pro dlouhodobé používání bez školení a pravidelného fit testu. Historie vývoje respirátorů sahá do 20. století; s rozvojem průmyslu a zdravotnictví se standardy a typy rozšířily.