Kívánó

Kývání je pohyb hlavy nahoru a dolů, který lidé vykonávají jako neverbální gesto. V češtině se používá jako podstatné jméno pro samotný akt kývání, tedy kývnutí, a odvozené sloveso kývat znamená dělat kývání. Hlavním významem kývání je vyjádřit souhlas, potvrzení nebo pozornost v konverzaci. V některých situacích může také sloužit k navození souhlasu nebo povzbuzení druhé osoby k dalšímu sdílení.

Mechanicky jde o pohyb v ose krční páteře, kdy se hlava jemně sklání dopředu a poté vzpříčí. Rychlost a rozsah kývání se liší podle osoby a kontextu; krátké a rytmické kývání bývá považováno za standardní doprovod hovorů, zatímco pomalé nebo výraznější kývnutí může signálizovat náladu, zdůraznění nebo napětí.

Kývání má významný social­ní a kulturní rozměr. Ve většině kultur bývá signálem souhlasu či porozumění, ale význam a intenzita se mohou lišit. V některých kulturních kontextech může být kývnutí spojeno s projevem zdvořilosti, aniž by nutně znamenalo plný souhlas. V jiných prostředích může nadměrné kývání vyjadřovat napětí či nuda. Vždy je třeba brát v úvahu kontext a způsob komunikace, protože neverbální signály mohou být interpretovány různě.

Kývání je široce zkoumáno v oblasti neverbální komunikace a psychologie, kde se sleduje délka, tempo a synchronizace s verbálním sdělením.