Nevrotisisme

Nevrotisisme, často označované jako neurotismus, je osobnostní rys charakterizovaný tendencí k emoční nestabilitě a často prožívaným negativním emocím, jako úzkost, podrážděnost, smutek a náladové výkyvy. Jako jeden z pěti hlavních rysů osobnosti tvoří součást modelu Big Five a popisuje, jak silně a jak dlouho člověk prožívá negativní emoce a jak reaguje na stres.

Měření a výzkum: Nevrotisisme se měří standardizovanými dotazníky, například NEO-PI-R, NEO-FFI a dalšími verzemi Big Five. Překlady a kulturní adaptace ověřují spolehlivost a validitu napříč jazyky. Výsledky poskytují profil osobnosti a lze je porovnávat napříč populacemi i v čase.

Charakteristiky a mechanismy: Lidé s vyšším nevrotismem bývají citlivější na stres, mají větší tendenci k ruminačním myšlenkám, úzkostem a podráždění, a mohou mít nižší sebeúctu. Kognitivní zpracování negativních podnětů a vyšší reaktivita limbického systému přispívají k výraznějším emočním reakcím.

Vztah k duševnímu zdraví: Vyšší nevrotismus je spojován s vyšším rizikem některých duševních poruch, zejména úzkostných a depresivních. Není však determinující; prostředí, copingové strategie a sociální podpora hrají důležitou roli. Naopak nízký nevrotismus bývá spojován s větší emoční stabilitou.

Vývoj a stabilita: Nevrotismus se obecně považuje za relativně stabilní rys v průběhu dospívání a do dospělosti, s možnými změnami vlivem životních událostí. Odhady dědičnosti se pohybují kolem 40–60 procent.

Použití a kritika: V psychologickém výzkumu slouží k popisu osobnostních rozdílů a k predikci chování, adaptace a rizik pro duševní zdraví. Kritici upozorňují, že pojmy mohou překrývat s negativní afektivitou, a že výsledky mohou být ovlivněny kulturními rozdíly a metodologickými omezeními. Je důležité interpretovat výsledky v kontextu a spolu s dalšími rysy osobnosti.